NADĚJE

Když zrnka písku

Zadřou se v soukolí

Poslední pěšák

Poslušnost vypoví

A věčná tma

Když dnem se stává

Prasklinou v betonu

Vyrůstá tráva

Tam někde je - tam skrývá se naděje

 

TO NENÍ SEN

Topím se v řece jedniček a nul

Papírový svět se náhle rozplynul

Nadešel čas skvělých možností

Stálé připojení je dnešní nutností

Topím se v řece jedniček a nul

Mobilní signál mě navždy obejmul

Nadešel čas skvělých možností

Skrytá identita je mojí nutností

To není sen - to je jen dnešní realita

To není sen - Orwellův svět tě vítá

Už nebudeš sám, jsi navždy sledován

 

NEČEKEJ

Nehledej modly

Tohle není ta tvář

Která by měla

Nad sebou svatozář

Jít hned na věc

A žádný dlouhý kecy

Pravdu vmést do očí

A nebát se řečí

Nečekej, že se změním

Nečekej odpověď

Kde žádná není

Nečekej že se

Do zítřka změním

 

JED

To nejsvatější přikázání dneška

To světlo ve tmě, co tvé kroky vede:

„Zneužij slabosti a chyb těch druhých,

jak klíště vypusť jed, přisaj se na těle“

Ta nejnižší podlost není dost nízká

Ta nehorší lež není dost zlá

Když vzduchem nesou se otrávená slova

Když oběť věří, že ještě šanci má

Do všech stran úsměvy, přátelský škleb

Však někde v koutě už vaří se jed

 

BUDOUCNOST

Zatím jsou daleko

Ozvěny výstřelů za obzorem

Večerní zprávy

Výbuchy tlumí sklo televize

Daleko, ne však dost

Světové války za dveřmi bytu

Za zpěvu sirén

Utíkat každou noc do úkrytu

Budoucnost ukrývá v plynové masce tvář

 

SLZY A KREV

Škleb na rtech, strach z rána

Krev na rukou, černo v duši

Bolest v srdci, marná snaha

Na nemilované vždycky prší

Slunce vyhaslo, červi v ústech

Třeseš se zimou, ticho tě děsí

Uvězněn v sobě, stíny na zdech

Na nemilované vždycky prší

Slzy a krev je všechno co zbylo

Slzy a krev - čekal jsi víc

 

PODÍVEJ

Rty, co chtěly říci

Pravdu o petlici

Kterou zavíráme

Když mlčíme, prohráváme

Pouštíš do prostoru

Slova bez dozoru

Bodnou, utíkají

Lži se lépe poslouchají

Schován za cizí jména

Tohle je tvoje cena

Včera kamarádi

Dneska svině k roztrhání

Podívej

Neutíkej

Podívej

Čekám

Podívej se mi do očí

Opakuj, co jsi o mě psal

Podívej se mi do očí

Proč tu stojím zase sám?

 

PROVAZOCHODCI

Dál tíha světa stahuje k zemi

Houpe se provaz pod nohama

Supi se slétají pro příděl denní

Vlci už brousí kolem stáda

Dál tíha světa stahuje k zemi

Signály v mlze na útes loď táhnou

V nejtěžších chvílích tak osamělí

Balancujeme nad temnotou prázdnou

Dál tíha světa stahuje k zemi

 

PROMĚNY

Jaký kabát obléknout v ten dnešní čas?

Ošálit, omámit pozornost zas

Osud je vrtkavý a nehraje fér

Tvá drahá image je život na úvěr

Bude to můra nebo motýl s perletí

Tak jakým směrem asi poletí

Nahoru k nebi kázat pravdu svou

A nebo v temnotě ztratit duši prokletou

Nevidět, neslyšet, necítit nic

Kdo nezaplatí nedostává víc

Nevidět, neslyšet, necítit nic

Pláč, bolest, radost si nekoupíš

 

ANONYM

Telefon zazvoní

uprostřed noci

Výhružné ticho

na druhém konci

Ve tmě se mihly

neznámé stíny

Zmizely zase

ve zlomku vteřiny

Někdo se dívá

Někdo se dívá a splétá sítě

Někdo se dívá

Někdo se dívá - nenávidí tě

Zlo leze na povrch

sápe se z hlubin

Stříhají nůžky

písmenka z novin

Zasyčí zmije

pod kámen se schová

Jed kape z jazyka

z každého slova

Zítřek je v rozvalinách

Zítřek je zpocený strach

 

ČELISTI

Zaklaply čelisti

v pasti se zmítá

tělo

Železa sevřená

zuby rvou maso

z kostí

Ozvěny zápasu

nesou se do ticha

noci

V korunách stromů

zašumí křídla

smrti

Návnady visí

Podél našich cest

Stačí jen málo - stačí už jen do pastí vlézt

 

KRIZE II

V obleku, kravatě, s medovým úsměvem

Zpívají nám

Zpívají do kroku, pánové nahoře

My  jen plníme plán

Od rána k večeru, pět dní v týdnu

Musels tam být

Najednou čekal tě ve schránce dopis

Už nemusíš žít

Krize - stálo napsáno

Krize - v novinách ráno

Krize - továrna na strach

Krize - krize

Krize - tak už nás mají

Krize - každý se bojí

Krize - kola se točí

Krize - krize

V obleku, kravatě, s medovým úsměvem

Zpívají nám

Kupují, prodají a až si nahrabou

Půjdou zas dál

 

OD NAROZENÍ

Ohnutá záda od narození

Pokorným otrokem každodenně jsem

Každý další den je utrpení

Ve tmě a tichu sním svůj sen

Nasadit úsměv od rozednění

Poslušným otrokem osm hodin jen

Nedočkavě čekat na vysvobození

Osm hodin v práci pak svobodný jsem

Zašitá ústa konečně jsi člověkem

Vypíchnuté oči další krásný den

Vyřezané srdce už nejsi otrokem

Vystřelený mozek tak skončil tvůj sen

Hluchý a němý - od narození - hluchý a němý

Mrtvý a bezcenný - od narození - mrtvý a bezcenný

NADECHNOUT SE

Jen přežívání v nicotě

Jen umírání v čase

V apatické prázdnotě

A zítra znova a zítra zase

Přiškrcené životy

Na výrobních pásech

Jak špatný film bez konce

A zítra znova a zítra zase

Nadechnout se

Rozbít tu klec

Nikdy a nikým se nenechat vést

Nadechnout se

 

V ZAJETÍ

Oči jsou v zajetí

Věci kolem vládnou

Touha se vyplní

Ale s duší prázdnou

Poznání zabolí

Rána zas tak chladná

Rány co se nezhojí

A odpověď žádná

Stále se ptáš proč tu jsem – tak proč

Odpověď nečekej

Musíš ji najít sám – tak proč

Já ji nepoznám

Oči jsou v zajetí

Média jim vládnou

Televize nasytí

Tvoji duši prázdnou

Rány co nebolí

Když se můžeš dívat

Cizí příběh prožívat

Svůj nechat ubíhat

PRŮZKUM BOJEM

Lemují náhrobky spálených šancí

Cestu co nemá směr ve tmě se ztrácí

Iluze jistoty drcené v prach

Namísto nich úzkost a strach

Jak lampa co doutná se staženým knotem

Tak žijem my - prašivým neživotem

Váhavé kroky minovým polem

Snad každý den je jak průzkum bojem

ÚTOK

Jak sopka co čeká na další výbuch

Jak žhavá láva co na vrch se dere

Přeskupit síly pro další útok

A v nejtěžší chvíli poznat sám sebe

Přeskupit síly pro další útok

Ani o metr necouvnout zpět 

Pod dlažbou ulice skrývá se pláž

Na konci obzoru začíná svět

Útok!

 

DNY
Bílé a černé
Černé a bílé
Najednou zůstaly jen šedivé
Tak kolik jich zbývá, než si řekneš dost
Dost bylo strachu
Falešné naděje
Život je krutej, modlení nebere
Opilý mesiáš rozhod se zachránit svět
Práce tě drtí
Doma zas trpíš
Hledání cesty jak uniknout tomu
Recept na štěstí nevyjde každému z nás
Bílé a černé
Černé a bílé
Najednou zůstaly jen šedivé
Tak kolik jich zbývá, než si řekneš dost
Jen další den
Den, co už tu byl
Jen další den
Co nikomu nechyběl

  

LOVNÁ ZVĚŘ

Ať ještě nekončí

Ať trvá ještě chvíli

Ten slastný pocit když

Mezi oči mířím

Když prst na spoušti

Nejde zastavit

V dálce živý cíl

Postřelit, dorazit

Chladně a bez citu

Pomalu z úst dere se věta

Jaký to asi je

Vystřelit si jen tak na člověka?

Naučený pohyb

Zakleknout, odjistit

Člověk nebo zvíře

Už nedokážu rozlišit

Ať ještě nekončí

Ať trvá ještě chvíli

Ten slastný pocit když

Mezi oči mířím

  

BEZMOCNOST

Už rakovina rezignace mozek rozežírá

A k dalšímu kroku nezbývá ti síla

Stovky marných pokusů, všechny míjí cíl

Přeješ si aby ses nenarodil

Kolaps osobnosti, totální lidské selhání

Kocovina po níž zbyla hnusná pachuť zklamání

Snad jednou trefíš tu správnou cestu ven

A budoucnost nebude jen přežitý den

Když bezmocnost zasekla

Do masa své drápy

Když každý krok dopředu

Znamená dva zpátky

  

BOD ZLOMU

Čas pálí

Hoří jak doutnák trhaviny

Čas pálí

V křečích jak lana napnuté žíly

Zpátky krok

Znovu couvnout, znovu prohrát

Zpátky krok

Jak už předtím tolikrát

Čas pálí

Příliš pozdě na ústup

Čas pálí

Vybrat si další prohru

Je po všem

A prach se zvolna usazuje

Je po všem

Co tě nezabíjí, to tě posiluje

Za sebe sám

Další boj v očích se leskne

Za sebe sám

Chvíle co už ti nikdo nevezme

Cesta je volná

A v očích cíl

Váhání, pochyby

Oheň spálil

Cesta je volná

Stačí jen jít

Dynamit v srdci

Odpálit

 

JEN MRTVÝ DECH

Otvírání

Zaschlých ran

V přítmí stínů

V přítmí stínů minulosti

Návraty co

Nevedou nikam

Jen do bahna zmaru

Do bahna věčných pochybností

Jen mrtvý dech

Mrtvý dech návratů, návratů zpět

Jen mrtvý dech

Výčitky, na které není odpověď

Tíha která

Unést nejde

Závaží co

Neúprosně ke dnu táhne

Mrtvých časů

Chladný dotek

Zamrazí a

Zamrazí a rychle zmizí

 

POHŘEB ZAŽIVA

Další den na řadě

Utopit, rozpustit v kaluži špíny

Sám sebe ubíjet

Bez milosti

Další den na řadě

V kurzu přežití

Oprátku splétat své

Budoucnosti

Nikdy se nenechat zaživa pohřbít

Do ksichtu vysmát se téhle pomalé smrti

Život jako by byl

Tenhle den poslední

 

NOČNÍ MŮRY

Černý bod se zvětšuje

Když směrem k tobě letí

Jeho křídla už jdou

Dobře rozeznat

Stále blíž a blíž

Už neutečeš před ním

Do živého masa

Zasekne své drápy strach

Když tělem projede

Až na poslední nerv

Když se srdce zadře

Jak písek v soukolí

Když noční můry přilétají

Přestože je den

Když prožíváš další

Peklo na zemi

Strach si svůj cíl najde

S přesností řízených střel

Strach si svůj cíl najde

Dostaneš svůj příděl

  

SBĚRATELÉ JIZEV

Nálada jak před vlastní popravou

Oprátky úzkosti houpou se nad hlavou

Pomalu krok za krokem dopředu jít

A doufat že snad teď dopadne to líp

Sběratelé jizev - průzkumníci slepých cest

Cizí terén testují na vlastních tělech

Udržovat rovnováhu na ostré hraně

Vyjít ze zákopů sám a beze zbraně

Jizvy a šrámy jako sbírka suvenýrů

Vzpomínky s cest do pekla a zpět

 

MINUTA TICHA

A najednou nevědět kam utéct pohledem

Když prostor se zahltil mrazivým tichem

Co přát v tuhle chvíli v totálním zmaru

Snad štěstí při cestě na druhou stranu

Minuta ticha

Co mrazí jak led

Jako noční můra

Co vrací se zpět

 

HESLA A SLOGANY

Hesla a slogany, prapory rezoluce

Po jejich smyslu radši se neptáš

S krytými zády, s pocitem jistoty

Do pár slov vecpat problémy světa

 Nechat se napálit a pár let věřit

Pak tiše zmizet někam do neznáma

Spočítat bilanci vítězství, ztrát

A v hořké deziluzi zaskřípat zubama

Hesla a slogany

Prapory rezoluce

Snad stihneš změnit svět

Než přijde další znuděná generace

 

KUPŘEDU

Když život protéká

Jak písek mezi prsty

Říkáš si ještě ne

Zatím je ještě moc brzy

Když čekáš na moment

Kdy se to změní

Stalo se čekání

Rutinou denní

Strach – strach z budoucnosti

Zažranej až do morku kostí

Když život pohřbíváš

Pod nánosem apatie

Když mozek dodýchal

Tělo však ještě žije

Když čekáš na moment

Kdy se to změní

Stalo se čekání

Rutinou denní

 

DEALEŘI

Dealeři víry, pravdy a lásky

Promyšlené postupy jak vyvolat návyk

Jejich pravda je čistá a bezelstná

Jejich pravda tě pošle přímo do pekla

 

BEZ TVÁŘE

Pro vás nemáme tváře

Ale jsou nás milióny

Házíme volební lístky

Jsme žrádlem pro kanóny

Ještě povel nepřišel

Přesto v šiku pochodujem

Tupá hesla na příděl

S chutí všechny zkonzumujem

Na našem štěstí pracují

Celé vědecké týmy

Naše kroky linkují s přesností setiny

Bez tváře – s číslem

Bez tváře – pochodujem  

Bez tváře – s číslem

Dál na cestě životem

 

LODĚ

Lodě plují po svých trasách

A věčně se míjejí

Já však nebudu ten první

Kdo podřízne naději

Bezvýchodný situace

Zamykají cestu ven

Vypálit si radši vlastní

Srdce napalmem

Tohle nikam nevede

Nemůže to dobře skončit

Na obzoru útesy

Ale zpátky už to nejde stočit

I přes jasný havárie

Zkoušet jít dopředu

Jsou otázky na který

Odpovědět nedovedu

 

NEPŘÍTEL

Probudíš se ještě zítra?

Bude to tvůj poslední sen?

Bojíš se už svého stínu

Bojíš se vyjít ven

Nepřítel, kdo je nepřítel?

Na koho příště ukážou prstem?

Nebezpečí na každém kroku

Nebezpečí všude kolem nás

Důvěra v ty co tě ohrožují

Důvěra je potravou mas

  

SNAD ZÍTRA

Tisíckrát přísahat sám sebe přesvědčovat

Takhle to nedopadne to nemůže být pravda

Ale realita je vždycky syrovější než noční můra

Realita co tě nakonec složí na záda

Do pekla pošli sny a ideály

Do hajzlu spláchni včerejší dny

Zítra snad bude vše jednodušší

Až novou uniformu natáhneš na kůži

 

Ale ne, tahle zkurvená absurdní groteska neskončí nikdy. Desítky dalších převleků nachystaných jen pro tebe – jako v regálech supermarketů. A u každého z nich máš v prvních chvílích pocit, že ti padne jako ulitý.

 

UMĚT SE PRODAT

Za nejvyšší cenu

Umět se prodat

Nabídnout se

Stále a znova

Tlačí se ve frontách

Lokty bojují

A hrdla jim kravaty

Jak oprátky stahují

Umět se prodat – zapojit se do strojů

Umět se prodat – zní pochod lidských zdrojů

 

ARCHITEKTURA TOTALITY

U rýsovacích prken ve vojenských štábech

Na tajných schůzkách pečlivě střeženi

Za zdmi laboratoří v betonových bunkrech

Architekti totality nám staví nová vězení

Bakterie strachu, strachu z nejistoty

Zaseté v přesných dávkách v tom nejlepším čase

Stoprocentní účinnost už stokrát prověřená

Opět se dostaví ta známá reakce

Útvary vyrovnány

Jednotky odhodlány

Odchylka trestá se

Společnost ve válce

 

MONUMENTY

Vítězové válek píší dějiny

Amnestovaní masoví vrazi

Na jejich pomníky kladou se květiny

Padají desítky vyčpělých frází

Prázdné oči nás sledují

A němá ústa šeptají

Že vítěz vždycky bere vše

Stejně včera jako dnes

Pro vůdce sochy hledící vpřed

Vždycky je poptávka po symbolech hrdinů

Pro bezejmenné masy co shnily v zákopech

Stavíme pomníky neznámých vojínů

Poselství krví napsané

Do skály vytesané

Že vítěz vždycky bere vše

Stejně včera jako dnes

 

STROJE SE PŘIBLIŽUJÍ

V přesném rytmu ozubených kol

Přibližují se stroje

V měděných žilách jim

Krev nekoluje

Vnitřnosti spletené

Z chapadel kabelů

A ústa stažená

V plastickém úšklebu

Neživá masa v pohybu

Pochoduje v zákrytu

 

BETONOVÁ DŽUNGLE

Body ze kterých cesta dál není

Konflikty co nemají žádné řešení

Když příliš nízko strop se zdá

Pak ustoupit už není kam

Betonová džungle – za okny i v hlavě 

Je lepší si zvyknout – takhle je to správně

Volby ve kterých není na výběr

Když přípustný je jen jeden jediný směr

Když příliš nízko strop se zdá

Když agrese je poslední obrana

MINISTERSTVO MÍRU
Informační válka ve které neteče krev
Sledujeme usazení v pohodlných křeslech
Propaganda, agrese i bomby v ní 
jsou zaručeně humanitární
Ministerstvo války
Za každou cenu nastoluje mír
Ministerstvo strachu
Nad našim bezpečím bdí

REZIGNACE
Jsme věční poutníci
Po špinavých cestách co nikam nevedou
Po šachovnici
Kde nejsme to my kdo má tu hru pod kontrolou
Rezignace!

POCHOD TERORU
Když jak ostrý nůž projely vzduchem
Do ticha noci výkřiky sirén
Na povel ozvěna pochodu zazněla
Údery o dlažbu v rytmu stroje
V uších pochod teroru
Posloucháme v pozoru
V uších pochod teroru
Zní jak hudba z hororu
V křeči se zasekl ve strachu rozklepal
Tep života s otázkou co bude dál
Když tichem zazněly výkřiky sirén
Po noci už nikdy nepřijde den

TUNEL NEMOCI A SMRTI
Na konci tunelu nemoci a smrti
Kde světlo zhasne a už nerozsvítí
Na konci tunelu nemoci a smrti
Až tam si budeme konečně všichni rovni
Blíží se poslední stanice
Smaže rozdíly hranice

VE STRACHU 
Strach tě nikdy nezradí
Vždy když na věc přijde
Vynoří se odnikud
Je to věrný přítel
Slova zadrhnutý v krku
A mrazivý pot
Klouby zkameněly 
Když jsi chtěl udělat další krok
Má stovky podob má stovky tváří
Stačí si jen vybrat a pak ho zažít
A pak si jen přeješ ať nejsi to ty 
Ať někdo jiný prožije příští minuty
Kdyby se vše vrátilo zase zpět
Kdyby šlo zmizet daleko a hned

KOLEKTIVNÍ DEPRESE 
Těla ještě jeví známky života 
Na podnět přijde reakce 
V ulicích a hlavách jen pustá prázdnota 
Už není co ale dál se chce zvracet
V kolektivních depresivních stavech
Zhnusení dobou pochodujeme ve stádech 
Už sis zvykl na věci které jsi dřív odmítal chápat 
Už jen hledáš omluvy pro svoje mlčení 
Zamknul jsi zámek a odhodil klíč 
Za mříží cely zůstalo tvé svobodné myšlení

CHILE
Navazují se
Provazce dní
První, druhý, třetí...
...poslední
Myslíš si
Doufáš
Nepřipustíš
Neuvěříš
Dokud se sám
Nepřesvědčíš
Myslíš si, že tady se to nemůže stát
Myslíš si, že taková možnost není
A pak se jednou ráno probudíš
A možná si všimneš té nepatrné změny
Z fotbalových stadiónů jsou koncentrační tábory 

TICHO A STRACH
Ticho a strach
Strach léčí
Ticho a strach
Ticho nekřičí
Ticho a strach
Strach udržuje
Ticho a strach
Ticho uklidňuje
Nekřičí, zamlčí
Ví co kdy říct
Zdůvodnit, omluvit
Jen mít svůj klid
Na cestě životem
Dojít ke šžastnému cíli
Je přeci smysl
Lidského žití
Přísahy oddanosti
Sliby věrnosti
Rituály kapitulace
Každodenní situace 

HLASIVKY
"V pokusné laboratoři v italském Turíně
byla držena zvířata, kterým byly vyřezány
hlasivky, aby jejich bolestné kvílení
nerušilo vědce při práci. Křik mučeného
zvířete je tak výmluvný, že je ho třeba
zbavit hlasu, protože vědecká pravda by
neobstála před takovou výmluvností. Být
skutečným člověkem, znamená dnes kvílet na
místě tohoto psa s vyřezanými hlasivkami."
Elita lidstva plní další výzkumné úkoly
Civilizace je zas o krůček dál
Do detailu promyšlené vraždící metody
Těžko by se v tobě někdo krve dořezal
Vyřezávání hlasivek zvířeti zaživa
Zvířeti, jehož křik odmítáme slyšet

PRÁCE OSVOBOZUJE
Do poslední
kapky potu,
jiskry energie
Nekonečný hodiny
zaseknutýho času
co stojí na místě
ARBEIT MACHT-ARBEIT MACHT FREI-FREI
Pondělní ráno
a armáda robotů
vyráží na pochod
Práce ti zušlechtí
třetinu života
Možná postrádáš důvod?
Pracovní proces přetvořil
člověka v lidský zdroj 

PŘÍPAD MAJORA STÁRKA
Jaký to asi je
Oblíct si uniformu svého nepřítele
Jaký to asi je
Najednou sedět v jeho křesle
Slyšel jsem že revoluce
požírá své děti
Aby pak vyvrhla další svině
posedlé touhou špehovat a slídit
že možnost sáhnout si na moc
tě naprosto oslepí
že všechny mocenské aparáty
mají podobné metody
Z extrémů dnešní doby
se zítra stanou normy
Jednou si i my prohlídnem
barikádu z druhý strany

POZVÁNKA DO PLYNOVÉ KOMORY
Odmítáme mýtus policejní brutality
Jedná se jen o nevinnou policejní legraci
Ve vzduchu obušky a slzný plyny
Zkurvená rutina - další zabitý den v práci
Pochvala před mužstvem u srdce zahřeje
Ještě jedna oslavná reportáž a budeš tomu věřit
že chráníš náš klidný spánek
že nejsi členem mafie
Nedotknutelné kasty
Psychopatů v uniformě policie 

VE VIRTUÁLNÍ KLECI
Stavím si vězení
Bez zdí a drátů
Vlastní mikrosvět
Svého soukromého státu
Kde televize je oknem
Do světa kolem
Jediným pohledem
Dovnitř i ven
Lidská společenství
Rozdrcená na atomy
Každý sám za sebe
Ale nikdy ne dohromady
A televize je oknem
Do světa kolem
Jediným pohledem
Dovnitř i ven
Ve virtuální kleci
"Doma u obrazovek" 

MŮJ TATÍNEK PRACUJE V KONCENTRÁKU
Můj tatínek pracuje v koncentráku
Práce je to hnusná, ale slušně platí
Nestěžuje si on ani jeho přátelé
Ostatní dozorci a kati
Je příkladným občanem státu
Na nic se moc neptá, zákony dodržuje
Uznává nutnost vlády pevné ruky
Pracovní normy denně překračuje
A ČÍM SE JEDNOU STANETE VY?
Je sedm večer a on přichází domů
A matka praví nejprve
Prosím tě, dávej pozor trochu
Zas máš košili od krve

CIVILIZACE
Fóbie je to
Co nás spojuje
Drží pohromadě
Masy stmeluje
Pevné bariéry
Lží a předsudků
Chorobná nenávist
Naočkovaná do mozků
Najít a označit
Ty pravé viníky
A pak už jen zformovat
Válečné šiky
Menšina objektem
Teroru většiny
A koho zajímá
Vinný či nevinný
Na pár let určení
Oběti - kati
Dokud se karta zas
Neobrátí
Civilizace sebedestrukce 

ZADRÁTOVANÝ SVĚT
Ostnaté dráty hranice vytyčují
Plastické projektily pečlivě udržují odstup
Vodní děla davy rozpráší
Slzný plyny je spolehlivě rozpláčí
Komunikační prostředky s jasným sdělením
Odesílatelé: z jakékoliv vlády
Komunikační prostředky s jasným sdělením
a adresáti taky známí 

JUNK FOOD, JUNK LIFE
Plastický jídlo
Bez chuti, bez zápachu
Tak jako naše
Každodenní existence
Otrávený svinstvo
V žilách i ve vzduchu
Rozleptá poslední
Zbytky rezistence
Ref.: Junk Food, Junk Life
Servíruje se
Specialita podniku
Manipulace
Genů i mas
Neúprosná logika
Zákonů profitu
Další skvělý chod
Jen pro nás
Umělý jídlo
Každý den na stole
Otrava žrádlem
Otrava životem 

NA KONCI PROVAZU
Spoután vlastním svědomím
Krok za krokem do nejvyššího poschodí
Třicet metrů nad zemí právě začíná
Definitivně poslední hra
NA KONCI PROVAZU
NA KONCI PROVAZU VISEL ŽIVOT
Ohromující tvrdost betonu
Nevyváží kvalitu kusu provazu
Stabilita chodníku - lano k úniku
Stabilita chodníku - lano k úniku
NA KONCI PROVAZU
NA KONCI PROVAZU VISEL ŽIVOT 

MASO JAKO MASO
Maso jako maso
Nevidím v tom rozdíl
O zástěru utřu
Nůž který se v krvi brodil
Maso jako maso
Na hácích visí těla
Na pultech pak končí
Úhledně zabalená
Jak řezníci
Nejdřív masy vykrmíme a potom je vykrvíme 

VELKOMĚSTA
Velkoměsto má zuby z železobetonu
Každej rok ukousnou další hektary prostoru
Lemují ho hradby z dálnic a paneláků
Výfukový plyny ochucují vzduch - 
život v městským koncentráku
Ref: Velkoměsta - koncentrace lidské hmoty
Velkoměsta - jsou pomníky naší doby
Místo nekonečných možností, 
happyendů, tragédií
Víkend s celou rodinou v hypermarketu 
na periférii 

NÁROD SPALOVAČŮ MRTVOL
S ohnutou páteří stále vpřed
Bez zbytečných ohledů, po cizích zádech
Doba si žádá důslednou adaptaci
Tak jako každá jiná, kterou jsi dosud zažil
Někdo se zařadí a někdo ne
A někdo pak už jen spoušť zmáčkne
Je jedno co si myslíte, když plníte předpisy
Protože na vás stojí a padají všechny režimy
Národ spalovačů mrtvol