SEE YOU IN HELL
NOVINKY | KONCERTY | KAPELA | HUDBA | MERCH | ARCHIV | ODKAZY | KONTAKT 


TEXTY


NADĚJE
Když zrnka písku
Zadřou se v soukolí
Poslední pěšák
Poslušnost vypoví
A věčná tma
Když dnem se stává
Prasklinou v betonu
Vyrůstá tráva
Tam někde je - tam skrývá se naděje
 
TO NENÍ SEN
Topím se v řece jedniček a nul
Papírový svět se náhle rozplynul
Nadešel čas skvělých možností
Stálé připojení je dnešní nutností
Topím se v řece jedniček a nul
Mobilní signál mě navždy obejmul
Nadešel čas skvělých možností
Skrytá identita je mojí nutností
To není sen - to je jen dnešní realita
To není sen - Orwellův svět tě vítá
Už nebudeš sám, jsi navždy sledován
 
NEČEKEJ
Nehledej modly
Tohle není ta tvář
Která by měla
Nad sebou svatozář
Jít hned na věc
A žádný dlouhý kecy
Pravdu vmést do očí
A nebát se řečí
Nečekej, že se změním
Nečekej odpověď
Kde žádná není
Nečekej že se
Do zítřka změním
 
JED
To nejsvatější přikázání dneška
To světlo ve tmě, co tvé kroky vede:
„Zneužij slabosti a chyb těch druhých,
jak klíště vypusť jed, přisaj se na těle“
Ta nejnižší podlost není dost nízká
Ta nehorší lež není dost zlá
Když vzduchem nesou se otrávená slova
Když oběť věří, že ještě šanci má
Do všech stran úsměvy, přátelský škleb
Však někde v koutě už vaří se jed
 
BUDOUCNOST
Zatím jsou daleko
Ozvěny výstřelů za obzorem
Večerní zprávy
Výbuchy tlumí sklo televize
Daleko, ne však dost
Světové války za dveřmi bytu
Za zpěvu sirén
Utíkat každou noc do úkrytu
Budoucnost ukrývá v plynové masce tvář
 
SLZY A KREV
Škleb na rtech, strach z rána
Krev na rukou, černo v duši
Bolest v srdci, marná snaha
Na nemilované vždycky prší
Slunce vyhaslo, červi v ústech
Třeseš se zimou, ticho tě děsí
Uvězněn v sobě, stíny na zdech
Na nemilované vždycky prší
Slzy a krev je všechno co zbylo
Slzy a krev - čekal jsi víc
 
PODÍVEJ
Rty, co chtěly říci
Pravdu o petlici
Kterou zavíráme
Když mlčíme, prohráváme
Pouštíš do prostoru
Slova bez dozoru
Bodnou, utíkají
Lži se lépe poslouchají
Schován za cizí jména
Tohle je tvoje cena
Včera kamarádi
Dneska svině k roztrhání
Podívej
Neutíkej
Podívej
Čekám
Podívej se mi do očí
Opakuj, co jsi o mě psal
Podívej se mi do očí
Proč tu stojím zase sám?
 
PROVAZOCHODCI
Dál tíha světa stahuje k zemi
Houpe se provaz pod nohama
Supi se slétají pro příděl denní
Vlci už brousí kolem stáda
Dál tíha světa stahuje k zemi
Signály v mlze na útes loď táhnou
V nejtěžších chvílích tak osamělí
Balancujeme nad temnotou prázdnou
Dál tíha světa stahuje k zemi
 
PROMĚNY
Jaký kabát obléknout v ten dnešní čas?
Ošálit, omámit pozornost zas
Osud je vrtkavý a nehraje fér
Tvá drahá image je život na úvěr
Bude to můra nebo motýl s perletí
Tak jakým směrem asi poletí
Nahoru k nebi kázat pravdu svou
A nebo v temnotě ztratit duši prokletou
Nevidět, neslyšet, necítit nic
Kdo nezaplatí nedostává víc
Nevidět, neslyšet, necítit nic
Pláč, bolest, radost si nekoupíš
 
ANONYM
Telefon zazvoní
uprostřed noci
Výhružné ticho
na druhém konci
Ve tmě se mihly
neznámé stíny
Zmizely zase
ve zlomku vteřiny
Někdo se dívá
Někdo se dívá a splétá sítě
Někdo se dívá
Někdo se dívá - nenávidí tě
Zlo leze na povrch
sápe se z hlubin
Stříhají nůžky
písmenka z novin
Zasyčí zmije
pod kámen se schová
Jed kape z jazyka
z každého slova
Zítřek je v rozvalinách
Zítřek je zpocený strach
 
ČELISTI
Zaklaply čelisti
v pasti se zmítá
tělo
Železa sevřená
zuby rvou maso
z kostí
Ozvěny zápasu
nesou se do ticha
noci
V korunách stromů
zašumí křídla
smrti
Návnady visí
Podél našich cest
Stačí jen málo - stačí už jen do pastí vlézt
 
KRIZE II
V obleku, kravatě, s medovým úsměvem
Zpívají nám
Zpívají do kroku, pánové nahoře
My  jen plníme plán
Od rána k večeru, pět dní v týdnu
Musels tam být
Najednou čekal tě ve schránce dopis
Už nemusíš žít
Krize - stálo napsáno
Krize - v novinách ráno
Krize - továrna na strach
Krize - krize
Krize - tak už nás mají
Krize - každý se bojí
Krize - kola se točí
Krize - krize
V obleku, kravatě, s medovým úsměvem
Zpívají nám
Kupují, prodají a až si nahrabou
Půjdou zas dál
 
OD NAROZENÍ
Ohnutá záda od narození
Pokorným otrokem každodenně jsem
Každý další den je utrpení
Ve tmě a tichu sním svůj sen
Nasadit úsměv od rozednění
Poslušným otrokem osm hodin jen
Nedočkavě čekat na vysvobození
Osm hodin v práci pak svobodný jsem
Zašitá ústa konečně jsi člověkem
Vypíchnuté oči další krásný den
Vyřezané srdce už nejsi otrokem
Vystřelený mozek tak skončil tvůj sen
Hluchý a němý - od narození - hluchý a němý
Mrtvý a bezcenný - od narození - mrtvý a bezcenný
NADECHNOUT SE
Jen přežívání v nicotě
Jen umírání v čase
V apatické prázdnotě
A zítra znova a zítra zase
Přiškrcené životy
Na výrobních pásech
Jak špatný film bez konce
A zítra znova a zítra zase
Nadechnout se
Rozbít tu klec
Nikdy a nikým se nenechat vést
Nadechnout se
 
V ZAJETÍ
Oči jsou v zajetí
Věci kolem vládnou
Touha se vyplní
Ale s duší prázdnou
Poznání zabolí
Rána zas tak chladná
Rány co se nezhojí
A odpověď žádná
Stále se ptáš proč tu jsem – tak proč
Odpověď nečekej
Musíš ji najít sám – tak proč
Já ji nepoznám
Oči jsou v zajetí
Média jim vládnou
Televize nasytí
Tvoji duši prázdnou
Rány co nebolí
Když se můžeš dívat
Cizí příběh prožívat
Svůj nechat ubíhat
PRŮZKUM BOJEM
Lemují náhrobky spálených šancí
Cestu co nemá směr ve tmě se ztrácí
Iluze jistoty drcené v prach
Namísto nich úzkost a strach
Jak lampa co doutná se staženým knotem
Tak žijem my - prašivým neživotem
Váhavé kroky minovým polem
Snad každý den je jak průzkum bojem
ÚTOK
Jak sopka co čeká na další výbuch
Jak žhavá láva co na vrch se dere
Přeskupit síly pro další útok
A v nejtěžší chvíli poznat sám sebe
Přeskupit síly pro další útok
Ani o metr necouvnout zpět 
Pod dlažbou ulice skrývá se pláž
Na konci obzoru začíná svět
Útok!
 
DNY
Bílé a černé
Černé a bílé
Najednou zůstaly jen šedivé
Tak kolik jich zbývá, než si řekneš dost
Dost bylo strachu
Falešné naděje
Život je krutej, modlení nebere
Opilý mesiáš rozhod se zachránit svět
Práce tě drtí
Doma zas trpíš
Hledání cesty jak uniknout tomu
Recept na štěstí nevyjde každému z nás
Bílé a černé
Černé a bílé
Najednou zůstaly jen šedivé
Tak kolik jich zbývá, než si řekneš dost
Jen další den
Den, co už tu byl
Jen další den
Co nikomu nechyběl
  
LOVNÁ ZVĚŘ
Ať ještě nekončí
Ať trvá ještě chvíli
Ten slastný pocit když
Mezi oči mířím
Když prst na spoušti
Nejde zastavit
V dálce živý cíl
Postřelit, dorazit
Chladně a bez citu
Pomalu z úst dere se věta
Jaký to asi je
Vystřelit si jen tak na člověka?
Naučený pohyb
Zakleknout, odjistit
Člověk nebo zvíře
Už nedokážu rozlišit
Ať ještě nekončí
Ať trvá ještě chvíli
Ten slastný pocit když
Mezi oči mířím
  
BEZMOCNOST
Už rakovina rezignace mozek rozežírá
A k dalšímu kroku nezbývá ti síla
Stovky marných pokusů, všechny míjí cíl
Přeješ si aby ses nenarodil
Kolaps osobnosti, totální lidské selhání
Kocovina po níž zbyla hnusná pachuť zklamání
Snad jednou trefíš tu správnou cestu ven
A budoucnost nebude jen přežitý den
Když bezmocnost zasekla
Do masa své drápy
Když každý krok dopředu
Znamená dva zpátky
  
BOD ZLOMU
Čas pálí
Hoří jak doutnák trhaviny
Čas pálí
V křečích jak lana napnuté žíly
Zpátky krok
Znovu couvnout, znovu prohrát
Zpátky krok
Jak už předtím tolikrát
Čas pálí
Příliš pozdě na ústup
Čas pálí
Vybrat si další prohru
Je po všem
A prach se zvolna usazuje
Je po všem
Co tě nezabíjí, to tě posiluje
Za sebe sám
Další boj v očích se leskne
Za sebe sám
Chvíle co už ti nikdo nevezme
Cesta je volná
A v očích cíl
Váhání, pochyby
Oheň spálil
Cesta je volná
Stačí jen jít
Dynamit v srdci
Odpálit
 
JEN MRTVÝ DECH
Otvírání
Zaschlých ran
V přítmí stínů
V přítmí stínů minulosti
Návraty co
Nevedou nikam
Jen do bahna zmaru
Do bahna věčných pochybností
Jen mrtvý dech
Mrtvý dech návratů, návratů zpět
Jen mrtvý dech
Výčitky, na které není odpověď
Tíha která
Unést nejde
Závaží co
Neúprosně ke dnu táhne
Mrtvých časů
Chladný dotek
Zamrazí a
Zamrazí a rychle zmizí
 
POHŘEB ZAŽIVA
Další den na řadě
Utopit, rozpustit v kaluži špíny
Sám sebe ubíjet
Bez milosti
Další den na řadě
V kurzu přežití
Oprátku splétat své
Budoucnosti
Nikdy se nenechat zaživa pohřbít
Do ksichtu vysmát se téhle pomalé smrti
Život jako by byl
Tenhle den poslední
 
NOČNÍ MŮRY
Černý bod se zvětšuje
Když směrem k tobě letí
Jeho křídla už jdou
Dobře rozeznat
Stále blíž a blíž
Už neutečeš před ním
Do živého masa
Zasekne své drápy strach
Když tělem projede
Až na poslední nerv
Když se srdce zadře
Jak písek v soukolí
Když noční můry přilétají
Přestože je den
Když prožíváš další
Peklo na zemi
Strach si svůj cíl najde
S přesností řízených střel
Strach si svůj cíl najde
Dostaneš svůj příděl
  
SBĚRATELÉ JIZEV
Nálada jak před vlastní popravou
Oprátky úzkosti houpou se nad hlavou
Pomalu krok za krokem dopředu jít
A doufat že snad teď dopadne to líp
Sběratelé jizev - průzkumníci slepých cest
Cizí terén testují na vlastních tělech
Udržovat rovnováhu na ostré hraně
Vyjít ze zákopů sám a beze zbraně
Jizvy a šrámy jako sbírka suvenýrů
Vzpomínky s cest do pekla a zpět
 
MINUTA TICHA
A najednou nevědět kam utéct pohledem
Když prostor se zahltil mrazivým tichem
Co přát v tuhle chvíli v totálním zmaru
Snad štěstí při cestě na druhou stranu
Minuta ticha
Co mrazí jak led
Jako noční můra
Co vrací se zpět
 
HESLA A SLOGANY
Hesla a slogany, prapory rezoluce
Po jejich smyslu radši se neptáš
S krytými zády, s pocitem jistoty
Do pár slov vecpat problémy světa
 Nechat se napálit a pár let věřit
Pak tiše zmizet někam do neznáma
Spočítat bilanci vítězství, ztrát
A v hořké deziluzi zaskřípat zubama
Hesla a slogany
Prapory rezoluce
Snad stihneš změnit svět
Než přijde další znuděná generace
 
KUPŘEDU
Když život protéká
Jak písek mezi prsty
Říkáš si ještě ne
Zatím je ještě moc brzy
Když čekáš na moment
Kdy se to změní
Stalo se čekání
Rutinou denní
Strach – strach z budoucnosti
Zažranej až do morku kostí
Když život pohřbíváš
Pod nánosem apatie
Když mozek dodýchal
Tělo však ještě žije
Když čekáš na moment
Kdy se to změní
Stalo se čekání
Rutinou denní
 
DEALEŘI
Dealeři víry, pravdy a lásky
Promyšlené postupy jak vyvolat návyk
Jejich pravda je čistá a bezelstná
Jejich pravda tě pošle přímo do pekla
 
BEZ TVÁŘE
Pro vás nemáme tváře
Ale jsou nás milióny
Házíme volební lístky
Jsme žrádlem pro kanóny
Ještě povel nepřišel
Přesto v šiku pochodujem
Tupá hesla na příděl
S chutí všechny zkonzumujem
Na našem štěstí pracují
Celé vědecké týmy
Naše kroky linkují s přesností setiny
Bez tváře – s číslem
Bez tváře – pochodujem  
Bez tváře – s číslem
Dál na cestě životem
 
LODĚ
Lodě plují po svých trasách
A věčně se míjejí
Já však nebudu ten první
Kdo podřízne naději
Bezvýchodný situace
Zamykají cestu ven
Vypálit si radši vlastní
Srdce napalmem
Tohle nikam nevede
Nemůže to dobře skončit
Na obzoru útesy
Ale zpátky už to nejde stočit
I přes jasný havárie
Zkoušet jít dopředu
Jsou otázky na který
Odpovědět nedovedu
 
NEPŘÍTEL
Probudíš se ještě zítra?
Bude to tvůj poslední sen?
Bojíš se už svého stínu
Bojíš se vyjít ven
Nepřítel, kdo je nepřítel?
Na koho příště ukážou prstem?
Nebezpečí na každém kroku
Nebezpečí všude kolem nás
Důvěra v ty co tě ohrožují
Důvěra je potravou mas
  
SNAD ZÍTRA
Tisíckrát přísahat sám sebe přesvědčovat
Takhle to nedopadne to nemůže být pravda
Ale realita je vždycky syrovější než noční můra
Realita co tě nakonec složí na záda
Do pekla pošli sny a ideály
Do hajzlu spláchni včerejší dny
Zítra snad bude vše jednodušší
Až novou uniformu natáhneš na kůži
 
Ale ne, tahle zkurvená absurdní groteska neskončí nikdy. Desítky dalších převleků nachystaných jen pro tebe – jako v regálech supermarketů. A u každého z nich máš v prvních chvílích pocit, že ti padne jako ulitý.
 
UMĚT SE PRODAT
Za nejvyšší cenu
Umět se prodat
Nabídnout se
Stále a znova
Tlačí se ve frontách
Lokty bojují
A hrdla jim kravaty
Jak oprátky stahují
Umět se prodat – zapojit se do strojů
Umět se prodat – zní pochod lidských zdrojů
 
ARCHITEKTURA TOTALITY
U rýsovacích prken ve vojenských štábech
Na tajných schůzkách pečlivě střeženi
Za zdmi laboratoří v betonových bunkrech
Architekti totality nám staví nová vězení
Bakterie strachu, strachu z nejistoty
Zaseté v přesných dávkách v tom nejlepším čase
Stoprocentní účinnost už stokrát prověřená
Opět se dostaví ta známá reakce
Útvary vyrovnány
Jednotky odhodlány
Odchylka trestá se
Společnost ve válce
 
MONUMENTY
Vítězové válek píší dějiny
Amnestovaní masoví vrazi
Na jejich pomníky kladou se květiny
Padají desítky vyčpělých frází
Prázdné oči nás sledují
A němá ústa šeptají
Že vítěz vždycky bere vše
Stejně včera jako dnes
Pro vůdce sochy hledící vpřed
Vždycky je poptávka po symbolech hrdinů
Pro bezejmenné masy co shnily v zákopech
Stavíme pomníky neznámých vojínů
Poselství krví napsané
Do skály vytesané
Že vítěz vždycky bere vše
Stejně včera jako dnes
 
STROJE SE PŘIBLIŽUJÍ
V přesném rytmu ozubených kol
Přibližují se stroje
V měděných žilách jim
Krev nekoluje
Vnitřnosti spletené
Z chapadel kabelů
A ústa stažená
V plastickém úšklebu
Neživá masa v pohybu
Pochoduje v zákrytu
 
BETONOVÁ DŽUNGLE
Body ze kterých cesta dál není
Konflikty co nemají žádné řešení
Když příliš nízko strop se zdá
Pak ustoupit už není kam
Betonová džungle – za okny i v hlavě 
Je lepší si zvyknout – takhle je to správně
Volby ve kterých není na výběr
Když přípustný je jen jeden jediný směr
Když příliš nízko strop se zdá
Když agrese je poslední obrana

MINISTERSTVO MÍRU
Informační válka ve které neteče krev
Sledujeme usazení v pohodlných křeslech
Propaganda, agrese i bomby v ní 
jsou zaručeně humanitární
Ministerstvo války
Za každou cenu nastoluje mír
Ministerstvo strachu
Nad našim bezpečím bdí

REZIGNACE
Jsme věční poutníci
Po špinavých cestách co nikam nevedou
Po šachovnici
Kde nejsme to my kdo má tu hru pod kontrolou
Rezignace!

POCHOD TERORU
Když jak ostrý nůž projely vzduchem
Do ticha noci výkřiky sirén
Na povel ozvěna pochodu zazněla
Údery o dlažbu v rytmu stroje
V uších pochod teroru
Posloucháme v pozoru
V uších pochod teroru
Zní jak hudba z hororu
V křeči se zasekl ve strachu rozklepal
Tep života s otázkou co bude dál
Když tichem zazněly výkřiky sirén
Po noci už nikdy nepřijde den

TUNEL NEMOCI A SMRTI
Na konci tunelu nemoci a smrti
Kde světlo zhasne a už nerozsvítí
Na konci tunelu nemoci a smrti
Až tam si budeme konečně všichni rovni
Blíží se poslední stanice
Smaže rozdíly hranice

VE STRACHU 
Strach tě nikdy nezradí
Vždy když na věc přijde
Vynoří se odnikud
Je to věrný přítel
Slova zadrhnutý v krku
A mrazivý pot
Klouby zkameněly 
Když jsi chtěl udělat další krok
Má stovky podob má stovky tváří
Stačí si jen vybrat a pak ho zažít
A pak si jen přeješ ať nejsi to ty 
Ať někdo jiný prožije příští minuty
Kdyby se vše vrátilo zase zpět
Kdyby šlo zmizet daleko a hned

KOLEKTIVNÍ DEPRESE 
Těla ještě jeví známky života 
Na podnět přijde reakce 
V ulicích a hlavách jen pustá prázdnota 
Už není co ale dál se chce zvracet
V kolektivních depresivních stavech
Zhnusení dobou pochodujeme ve stádech 
Už sis zvykl na věci které jsi dřív odmítal chápat 
Už jen hledáš omluvy pro svoje mlčení 
Zamknul jsi zámek a odhodil klíč 
Za mříží cely zůstalo tvé svobodné myšlení

KRIZE
Den za dnem plyne snad je vše v klidu
Den za dnem plyne už by sis skoro zvykl
Že v lepší se vše obrací tiše věřit začínáš
Život bez krutých rotací - nadějná představa
Ale na obzoru je další kolize
Co sestřelí tě zpět do nejhlubší krize
Rozjíždí se proces co nejde zastavit
Pomalu se spouštíš do temné šachty
Cesta dolů přes desítky zklamání a proher
Černá barva pesimismu vyznačuje směr

CHILE
Navazují se
Provazce dní
První, druhý, třetí...
...poslední
Myslíš si
Doufáš
Nepřipustíš
Neuvěříš
Dokud se sám
Nepřesvědčíš
Myslíš si, že tady se to nemůže stát
Myslíš si, že taková možnost není
A pak se jednou ráno probudíš
A možná si všimneš té nepatrné změny
Z fotbalových stadiónů jsou koncentrační tábory 

TICHO A STRACH
Ticho a strach
Strach léčí
Ticho a strach
Ticho nekřičí
Ticho a strach
Strach udržuje
Ticho a strach
Ticho uklidňuje
Nekřičí, zamlčí
Ví co kdy říct
Zdůvodnit, omluvit
Jen mít svůj klid
Na cestě životem
Dojít ke šžastnému cíli
Je přeci smysl
Lidského žití
Přísahy oddanosti
Sliby věrnosti
Rituály kapitulace
Každodenní situace 

HLASIVKY
"V pokusné laboratoři v italském Turíně
byla držena zvířata, kterým byly vyřezány
hlasivky, aby jejich bolestné kvílení
nerušilo vědce při práci. Křik mučeného
zvířete je tak výmluvný, že je ho třeba
zbavit hlasu, protože vědecká pravda by
neobstála před takovou výmluvností. Být
skutečným člověkem, znamená dnes kvílet na
místě tohoto psa s vyřezanými hlasivkami."
Elita lidstva plní další výzkumné úkoly
Civilizace je zas o krůček dál
Do detailu promyšlené vraždící metody
Těžko by se v tobě někdo krve dořezal
Vyřezávání hlasivek zvířeti zaživa
Zvířeti, jehož křik odmítáme slyšet

PRÁCE OSVOBOZUJE
Do poslední
kapky potu,
jiskry energie
Nekonečný hodiny
zaseknutýho času
co stojí na místě
ARBEIT MACHT-ARBEIT MACHT FREI-FREI
Pondělní ráno
a armáda robotů
vyráží na pochod
Práce ti zušlechtí
třetinu života
Možná postrádáš důvod?
Pracovní proces přetvořil
člověka v lidský zdroj 

PŘÍPAD MAJORA STÁRKA
Jaký to asi je
Oblíct si uniformu svého nepřítele
Jaký to asi je
Najednou sedět v jeho křesle
Slyšel jsem že revoluce
požírá své děti
Aby pak vyvrhla další svině
posedlé touhou špehovat a slídit
že možnost sáhnout si na moc
tě naprosto oslepí
že všechny mocenské aparáty
mají podobné metody
Z extrémů dnešní doby
se zítra stanou normy
Jednou si i my prohlídnem
barikádu z druhý strany

POZVÁNKA DO PLYNOVÉ KOMORY
Odmítáme mýtus policejní brutality
Jedná se jen o nevinnou policejní legraci
Ve vzduchu obušky a slzný plyny
Zkurvená rutina - další zabitý den v práci
Pochvala před mužstvem u srdce zahřeje
Ještě jedna oslavná reportáž a budeš tomu věřit
že chráníš náš klidný spánek
že nejsi členem mafie
Nedotknutelné kasty
Psychopatů v uniformě policie 

VE VIRTUÁLNÍ KLECI
Stavím si vězení
Bez zdí a drátů
Vlastní mikrosvět
Svého soukromého státu
Kde televize je oknem
Do světa kolem
Jediným pohledem
Dovnitř i ven
Lidská společenství
Rozdrcená na atomy
Každý sám za sebe
Ale nikdy ne dohromady
A televize je oknem
Do světa kolem
Jediným pohledem
Dovnitř i ven
Ve virtuální kleci
"Doma u obrazovek" 

MŮJ TATÍNEK PRACUJE V KONCENTRÁKU
Můj tatínek pracuje v koncentráku
Práce je to hnusná, ale slušně platí
Nestěžuje si on ani jeho přátelé
Ostatní dozorci a kati
Je příkladným občanem státu
Na nic se moc neptá, zákony dodržuje
Uznává nutnost vlády pevné ruky
Pracovní normy denně překračuje
A ČÍM SE JEDNOU STANETE VY?
Je sedm večer a on přichází domů
A matka praví nejprve
Prosím tě, dávej pozor trochu
Zas máš košili od krve

CIVILIZACE
Fóbie je to
Co nás spojuje
Drží pohromadě
Masy stmeluje
Pevné bariéry
Lží a předsudků
Chorobná nenávist
Naočkovaná do mozků
Najít a označit
Ty pravé viníky
A pak už jen zformovat
Válečné šiky
Menšina objektem
Teroru většiny
A koho zajímá
Vinný či nevinný
Na pár let určení
Oběti - kati
Dokud se karta zas
Neobrátí
Civilizace sebedestrukce 

ZADRÁTOVANÝ SVĚT
Ostnaté dráty hranice vytyčují
Plastické projektily pečlivě udržují odstup
Vodní děla davy rozpráší
Slzný plyny je spolehlivě rozpláčí
Komunikační prostředky s jasným sdělením
Odesílatelé: z jakékoliv vlády
Komunikační prostředky s jasným sdělením
a adresáti taky známí 

JUNK FOOD, JUNK LIFE
Plastický jídlo
Bez chuti, bez zápachu
Tak jako naše
Každodenní existence
Otrávený svinstvo
V žilách i ve vzduchu
Rozleptá poslední
Zbytky rezistence
Ref.: Junk Food, Junk Life
Servíruje se
Specialita podniku
Manipulace
Genů i mas
Neúprosná logika
Zákonů profitu
Další skvělý chod
Jen pro nás
Umělý jídlo
Každý den na stole
Otrava žrádlem
Otrava životem 

NA KONCI PROVAZU
Spoután vlastním svědomím
Krok za krokem do nejvyššího poschodí
Třicet metrů nad zemí právě začíná
Definitivně poslední hra
NA KONCI PROVAZU
NA KONCI PROVAZU VISEL ŽIVOT
Ohromující tvrdost betonu
Nevyváží kvalitu kusu provazu
Stabilita chodníku - lano k úniku
Stabilita chodníku - lano k úniku
NA KONCI PROVAZU
NA KONCI PROVAZU VISEL ŽIVOT 

MASO JAKO MASO
Maso jako maso
Nevidím v tom rozdíl
O zástěru utřu
Nůž který se v krvi brodil
Maso jako maso
Na hácích visí těla
Na pultech pak končí
Úhledně zabalená
Jak řezníci
Nejdřív masy vykrmíme a potom je vykrvíme 

VELKOMĚSTA
Velkoměsto má zuby z železobetonu
Každej rok ukousnou další hektary prostoru
Lemují ho hradby z dálnic a paneláků
Výfukový plyny ochucují vzduch - 
život v městským koncentráku
Ref: Velkoměsta - koncentrace lidské hmoty
Velkoměsta - jsou pomníky naší doby
Místo nekonečných možností, 
happyendů, tragédií
Víkend s celou rodinou v hypermarketu 
na periférii 

NÁROD SPALOVAČŮ MRTVOL
S ohnutou páteří stále vpřed
Bez zbytečných ohledů, po cizích zádech
Doba si žádá důslednou adaptaci
Tak jako každá jiná, kterou jsi dosud zažil
Někdo se zařadí a někdo ne
A někdo pak už jen spoušť zmáčkne
Je jedno co si myslíte, když plníte předpisy
Protože na vás stojí a padají všechny režimy
Národ spalovačů mrtvol